Historie sboru

V roce 1878 byl chyšecký obecní úřad vyzván c. k. okresním hejtmanstvím v Pelhřimově, aby v obci zřídil sbor dobrovolných hasičů. Na základě tohoto vyzvání usneslo se obecní zastupitelstvo, že se svolá jakási zkušební schůze všech občanů, aby tuto věc projednali a zároveň, aby se zjistilo, kolik členů by se do sboru dobrovolných hasičů přihlásilo. Sešlo se několik pokrokových občanů v čele se starostou obce Josefem Štěpánkem a správcem zdejšího velkostatku Václavem Chroustovským. Starosta obce vyzval všechny přítomné,aby přípisu z hejtmanství vyhověli. Současně oznámil, že i obecní zastupitelstvo se usneslo, aby sbor byl založen, a vybízí proto hojné účasti v něm. Na místě se tenkrát ihned přihlásilo 21 členů. Svědectví o založení chyšeckého sboru se zachovalo zejména zásluhou bývalého velitele Josefa Roubala (Sádeckého), bytem ve Velké Chyšce čp.43. Jeho zápis je dále doplněn výpovědí dalšího zakládajícího člena Jakuba Mařince (Vávrů), bytem Velká Chyška čp.85, a zpracován Zdeňkem Vilímkem hasičským kronikářem, bytem Velká Chyška čp. 6. Aby sbor mohl od počátku právoplatně vystupovat, měl předložit „c.k. slavnému místodržitelství“ v Praze své stanovy. Členové si je sami vypracovat nemohli, a proto požádali přátelský sbor v Pacově, který už nějaký čas pracoval, o zapůjčení jejich stanov, jež posloužily jako vzor. Návrh byl prostřednictvím okresního hejtmanství v Pelhřimově předložen ke schválení místodržitelství v Praze. Po vrácení potvrzených a schválených stanov zvolil sbor na své schůzi velitele, starostu a další činovníky. Velitelem se stal Václav Chroustovský, starostou Josef Štěpánek bytem v čp. 15 a jednatelem Jakub Lóvy, obchodník, bytem v čp. 15. Obec si pak opatřila od hasičské župy Pelhřimov stříkačku a cvilinkové plátno na oděvy. To bylo dvojí- lepší pro hodnostáře a horší pro mužstvo. Tehdejší inventář dále tvořil dvoukolový vůz s voznicí na vodu, deset košíků na nošení vody, 6 žebříků, z toho 2 hákové a několik dílů hadic, za něž prý bylo zaplaceno 600 zlatých hasičské župě v Pelhřimově. Sbor podal žádost o finanční přispění na zaplacení stříkačky mocnáři. Vysokým hodnostářům i sousedním obcím. Zbývající neuhrazený obnos měli zaplatit všichni občané Velké Chyšky. Poněvadž sbor neměl zkušené instruktory, kteří by byli schopni své členy cvičit, požádal hasičský sbor v Pacově, aby mu na nějaký čas vypomohl. Pacovský sbor žádosti vyhověl a vyslal do Velké Chyšky cvičitele Františka Zoubka, který vedl dvakrát týdně cvičení. Za nějaký čas byli chyšečtí členové sboru natolik vycvičeni, že mohli veřejně vystupovat. Již 17. srpna 1879 se ve Velké Chyšce konal sjezd župy pelhřimovské. Sjezdu se zúčastnily přátelské sbory z Pacova, Hořepníka a Cetoraze. Za přelomu roku 1899 byla zaslána župní správě v Pelhřimově tato statistika: Sbor má 24 členů činných a 1 člena čestného. Počet stříkaček se savicí 1, bez savice 1, hadic 100 metrů, žebříků hákových 2, opěracích střešních 4, vozů na vodu 1 , bourací náčiní : 5 háků, košíků na vodu 10, svítilny a pochodně 1, výzbrojí 7, leziště 1, skladiště půjčeno 1. Cena inventárního veškerého náčiní odhadnuta je na 956 zlatých.
 

Výčet větších ohňů v obci během tohoto období :
1882 – pivovar čp. 39
1882 – samota mlýn čp. 44 (vyhořel mlýn,obytné i hospodářské budovy).
1886 – čp. 33 (vyhořelo hospodářské stavení, oheň se rozšířil na usedlost čp. 37, která vyhořela celá a dále pak na stodolu čp. 65
1886 – čp. 59 – obytné stavení
1889 – čp. 59 – stodola
1891 – čp. 21 – obecní stodola (bývalý Vávrův dvůr)
1893 – čp. 5 – Panský hostinec, obytné stavení
1894 – čp. 11 – hostinec u Hladílků, požár se rozšířil na stodolu čp. 48
1894 – čp. 27 – stodola, požár se rezšířil na stodolu čp. 26
1895 – čp. 59 – stodola
1906 – čp. 46 – stodola požár se rozšířil na stodolu a hospodářské stavení čp. 48
1906 – stodola velkostatku
1933 – čp. 13 – stodola
1943 – čp. 3 – stodola
1945 – čp. 3 – stodola
1954 – čp. 70 – vyhořelo obytné stavení a stáj, požár se rozšířil na čp. 33, kde vyhořelo také obytné stavení a stáj – náš sbor zde poprvé zasahoval s motorovou stříkačkou PS 8
1955 – čp. 25 – objekt JZD, udušení prasnic od výhřevné desky
1956 – stoh slámy místního JZD
1966 – čp. 36 – stodola
1967 – čp.10 – vyhořely hospodářské budovy
1996 – stoh slámy místního ZD

Kromě toho sbor zasahoval u řady požárů v širokém okolí,největší z nich zřejmě byly dva požáry výrobních hal Dřevozpracujícího družstva v Lukavci v letech 1969 a 2003.